KDYŽ SE GEOLOGIE POTKÁ S MEDICÍNOU: JAK HORNINY OVLIVŇUJÍ NAŠE ZDRAVÍ

Když se řekne geologie, většina z nás si představí horniny, minerály nebo sopky. Pokud se řekne medicína, vybaví se nám lékař, nemocnice nebo léky. Na první pohled dva zcela neslučitelné obory, které však ve spojení hrají v našich životech možná větší roli, než si myslíme.

Geologie a medicína - nečekané spojení

V klidu můžeme říci, že intenzita vzájemných vztahů a propojení mezi těmito na první pohled vzdálenými obory v posledních letech výrazně roste. I proto se stále častěji mluví o interdisciplinárním oboru – medicínské geologii. Zkusme tedy na chvíli opustit komfortní zónu vlastního oboru a podívejme se na svět geologa z medicínského pohledu, nebo na svět lékaře skrze optiku geologa.

Vzájemné propojení oborů

Naše tělo je sice odolné, ale zároveň velmi citlivé. Různé vnější podněty mohou mít na lidský organismus blahodárné, ale i negativní účinky. Všichni dobře víme, že vzduch, voda a půda jsou pro náš život nepostradatelné. Vlastnosti těchto elementů jsou často výrazně ovlivněny charakterem místního geologického prostředí. Zeměkoule však není homogenní ani hermeticky uzavřená laboratoř – její rozmanitost způsobuje, že množství některých látek se může výrazně lišit v závislosti na lokalitě.

Vliv geologického prostředí na lidské zdraví

Jód a jeho vliv na štítnou žlázu

Uveďme si několik konkrétních příkladů:
Jód je jedním ze zajímavých prvků, jehož nedostatek v půdě se rychle projeví v potravinách, a tím i u člověka. Lidé, kteří konzumují potraviny vypěstované v takové půdě, mohou trpět tzv. strumou – onemocněním, při kterém dochází k nežádoucímu zvětšení štítné žlázy. Když se na to v minulosti přišlo, lidé věřili, že jim pomůže nosit náhrdelník s jódem. Až jednou se moudrý geolog zamyslel a navrhl přidat jód do kuchyňské soli – od té doby solíme jodizovanou solí.

Fluor – lék nebo jed?

Jak říká Paracelsus: „Všechny látky jsou jedy, neexistuje žádná, která by jedem nebyla. Pouze dávka rozlišuje jed od léku.“ Takto se můžeme dívat i na fluor v okolním prostředí. Malé množství fluoru působí příznivě proti zubnímu kazu, ale jeho nadbytek poškozuje zubní sklovinu a kosti. Ani zde se neobejdeme bez spolupráce geologů a zdravotníků.

Arsen – skrytá hrozba ve vodě

Pokud se v geologickém prostředí zjistí zvýšené množství arsenu, lékaři zpozorní. Arsen se totiž dobře rozpouští ve vodě a má na lidský organismus zásadně negativní účinky. U lidí, kteří pijí takovou vodu nebo konzumují místní potraviny, může docházet k poškození kůže, rozvoji rakoviny a děti se mohou rodit s vrozenými vadami.

Radon – neviditelné nebezpečí

Příroda je nevyzpytatelná a nástrahy mohou číhat i tam, kde není nic vidět ani cítit. Radiace z radonu, který je přirozeně přítomen v horninách a tvoří většinu radioaktivního záření v přírodě, může být nebezpečná. Při vysoké radiaci hrozí poruchy vývoje a zvýšené riziko rakoviny. Geologie v tomto případě nezahálí – pravidelně měří množství radonu a podnítila vznik tzv. radonového indexu, který informuje nejen lékaře o jeho koncentraci v prostředí.

Tvrdost vody a její vliv na zdraví

Co byste řekli, kdyby se vás někdo zeptal, zda je lepší měkká nebo tvrdá voda? Odpověděli byste „měkká“? Myslíte si to stejné, co většina lidí – ale jste na omylu. Naše domácí spotřebiče sice „pláčou“ kvůli tvrdé vodě, ale lidskému zdraví prospívá více. Jen za poslední dekádu se zjistilo, že měkká voda zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění a při jejím dlouhodobém pití se mohou tvořit močové kameny. Geologové ve spolupráci s lékaři prokázali zvýšený výskyt těchto onemocnění v oblastech, kde se nevyskytují horniny s rozpustnou karbonátovou složkou.

Medicínsko-geologický obor a jeho význam

Obor medicínská geologie se zatím nedá přímo studovat, můžete však vystudovat geologii i medicínu. Tento interdisciplinární obor nám v době, kdy čelíme novým výzvám spojeným se zdravím, klimatickými změnami a znečištěním životního prostředí, může pomoci lépe porozumět vlivu okolního prostředí na naše zdraví. Většinu mezinárodních aktivit v rámci oboru zastřešuje Mezinárodní asociace pro medicínskou geologii (IMGA), která je dceřinou společností Mezinárodní unie geologických věd (IUGS).

Podobně jako se u Marie Curie projevila schopnost pracovat na pomezí různých oborů a položila základy zcela nových oblastí výzkumu, můžeme se inspirovat i my – a možná dospějeme k neobyčejnému objevu, jako byla radioaktivita.

„Omezení je jenom v tom, kam dokážete posunout vaši mysl."
(Autor: Mgr. Erik Drabiščák, PhD., geolog asistent, AZ GEO, s.r.o., Ostrava)