Vize dálniční sítě v ČR

Současné plány rozvoje dálničního systému počítají s centrální úlohou Silničního okruhu kolem Prahy a paprskovitě rozvinutou sítí dálnic. Dálnice zajišťují propojení velkých městských aglomerací s centrem. Jsou však potlačeny, zejména v Čechách, mezioblastní vztahy mezi těmito centry navzájem. Vzájemné propojení měst se 100.000 a více obyvateli je za plánovaného stavu rozvoje výhodné pouze s využitím SOKP, což znamená sice rychlé spojení po čtyř- a vícepruhových silnicích, ale za cenu neúměrné délky cest.

[envira-gallery id="19184"]

Zdroj: ŘSD, pozn.: D35, D11, D1, D6 se buď realizují nebo jsou ve vysokém stupni přípravy

Nevýhody navrženého systému

• Krajské rozvojové osy jsou nasměrovány jediným směrem, využívajíce existující nebo plánovanou infrastrukturu.


• Mezikrajské vazby jsou potlačeny a potenciál rozvoje je limitován chybějící infrastrukturou.


• SOKP bude po dokončení tvořit kritický uzel, za který v případě mimořádné události nebude k dispozici adekvátní náhrada


• Prodlužováním cest je navyšován dopravní výkon vyjádřený ve vozokm, se všemi negativními důsledky silniční dopravy, včetně vlivu na klimatické změny.


• Mobilita obyvatel krajských a dalších velkých měst je směřována do jediného koridoru, což má vliv na dostupnost pracovních sil a jejich flexibilitu v případě změny ekonomických podmínek

Vize a dlouhodobá systémová práce

Je třeba rozvoj regionálních sídel, která většinou reprezentují krajská města. V dalším textu jsou proto krajskými městy míněny i ucelené aglomerace, např. ostravská nebo podkrušnohorská. Ekonomický rozvoj státu je závislý na koloběhu osob, surovin i výrobků a je třeba připravit podmínky pro zefektivnění tohoto koloběhu. K tomu je nezbytná kvalitní a bezpečná infrastruktura, schopná flexibilně reagovat na změnu potřeb, odolná proti mimořádným událostem. K tomu by sloužila komunikace dálničního typu, čtyř- a vícepruhová, všechny křižovatky mimoúrovňové a dovolená rychlost 130 km/hod.

Zdroj: Valbek

Co propojení přinese?

• Možnost intenzivnějšího rozvoje krajů podél nových rozvojových os


• Zvýší mobilitu obyvatel


• Odlehčí potenciálně přetíženým dopravním uzlům


• Nabídne alternativu v případě mimořádných událostí nebo dlouhodobých oprav


• Přispěje k omezení vlivu dopravy na klimatické změny, zkrácením cest a tím snížení množství spotřebovaných paliv a energií

 

Jaké jsou kroky k realizaci záměru?

• Aktualizovat strategické materiály – Politika územního rozvoje, Dopravní sektorová strategie


• Definovat základní časový rámec přípravy záměru (orientačně 20 let)


• Prověřit využitelnost plánovaných staveb pro koridory a případně navrhnout jejich úpravu nebo doplnění. Optimalizovat vedení koridorů s cílem zlevnit a zefektivnit realizaci, např. pomocí souběhu části koridorů v jedné trase. Zvážit vytvoření společných koridorů pro železniční i dálniční stavbu


• Prověřit využitelnost a přesah záměrů za hranice státu, prověřit možnosti přesměrování mezinárodních tahů „E“ do nových koridorů, prověřit možnosti doplnění systému silnic „E“. Prověřit dopad vybudování nových koridorů na síť TEN-T


• Bezodkladně zahájit projektovou přípravu, současně s ní průběžně upravovat územně plánovací podklady (Zásady územního rozvoje) a v záměrech projektů jednotlivých tahů definovat finanční a časovou potřebu realizace, připravit zdroje financování, včetně sdruženého a soukromého

Podpůrné kroky

• Upravit právní prostředí, např. speciální stavební zákon pro liniové stavby, speciální stavební úřady na úrovni krajů


• Aktivní komunikace s krajskými samosprávami, získání jejich podpory pro záměr


• Marketing záměru na celostátní úrovni


• Vytvoření meziresortní komise s cílem zefektivnit přípravu a maximálně urychlit proces vydání potřebných povolení ke stavbě.


• Pravidelná kontrola plnění dílčích cílů projektu s vydáváním veřejných průběžných zpráv

Autoři článku: Ing. Roman Lenner a Ing. Karel Dusbaba