Zatímco mnozí vidí v Revitu pouhý nástroj, pro něj je to prostor pro hledání nových cest, ladění detailů a bourání stereotypů. Mykhailo Novikov působí jako BIM manažer a projektant mostních konstrukcí ve Valbek Ukrajina, kde se už pět let podílí na inovativním přístupu k mostnímu inženýrství. Ve svém oboru se pohybuje s vizí, že modelování není cílem, ale prostředkem – a že klíčem k úspěchu je systém, ne jednotlivý výkres. Jaké výzvy přináší práce v Revitu? A proč by podle něj měly být projekty jako Žiželice každodenním standardem?
Odpovědi najdete v následujícím rozhovoru.

Mohl byste se krátce představit – kde v rámci Skupiny Valbek působíte, čemu se věnujete a co je Vaším profesním „motorem“?

Letos v létě oslavím pět let působení v kyjevské kanceláři společnosti Valbek, kde zastávám pozici BIM manažera a projektanta mostních konstrukcí. Většinu své práce věnuji informačnímu modelování staveb, zejména v softwaru Revit. Nezajímá mě však jen samotné modelování, ale také způsoby, jak celý proces projektování zjednodušit, zpřesnit a zpřehlednit pro všechny uživatele.

Při práci s tímto softwarem si stále více uvědomuji, že k dosažení správné funkčnosti nestačí pouze modelovat – je nezbytné vytvářet systém. Šablony, rodiny, skripta – to vše přispívá k zavedení pořádku do projektování v Revitu, ke snížení chybovosti a k úspoře času. Z tohoto důvodu se dnes nezaměřuji jen na samotné projektování, ale také na rozvoj metodiky a přizpůsobování Revitu specifickým požadavkům mostních konstrukcí.

Proč jste se rozhodl právě pro obor mosty?

Vždy mě přitahovaly složité výzvy a mosty představují jednu z nich. Právě proto jsem si vybral obor mostního inženýrství.

V určitém období se situace v oblasti mostní infrastruktury na Ukrajině výrazně zkomplikovala. Zajímavé projekty zmizely, financování skončilo, a tak jsem se rozhodl přejít na „volnou nohu“. Věnoval jsem se architektuře, vizualizacím, modulárním domům a vývoji rodin. Přesto mě to stále vnitřně táhlo zpět k mostům. Nakonec jsem našel své místo v nově vzniklé kanceláři společnosti Valbek v Kyjevě. Hned během první schůzky jsme se jednoznačně shodli: „pracujeme výhradně v Revitu. K 2D už se nikdo nechce vracet.“

S jakými obtížemi jste se potýkal na prvních projektech?

Přiznávám, že komplikace nastaly hned na začátku. Šablony, které lze v AutoCADu vytvořit dvěma kliknutími, se v Revitu proměnily v náročnou výzvu. Vyztužování představovalo kategorii samo o sobě. Výkazy, které nebylo možné opakovat, zakřivené pruty, které systém neznal – pro mnoho věcí jsem si musel vyvinout vlastní nástroje.

Největší problém však spočíval v geometrii. Revit postrádá jakékoli nástroje pro modelování liniových objektů, a proto jsem je musel vytvořit sám. Vývojáři Revitu přistoupili k otázce vylepšení softwaru a přidávání funkcí velmi „chytře“: tuto práci přenesli na uživatele tím, že jim poskytli nástroj Dynamo. S jeho pomocí lze relativně jednoduše vytvářet nástroje přizpůsobené konkrétním potřebám. Této problematice jsem se začal intenzivně věnovat. Funkcionalita dostupných balíčků Dynama však zdaleka nepostačovala pro potřeby reálných projektů, a tak jsem se musel ponořit do základů a vytvořit si vlastní balíček i skripta. Ukázalo se, že to není tak složité, ale především mě to bavilo víc, než jsem původně předpokládal.

První skutečnou zkouškou byl most Doubí v Liberci. Svislá křivka a vodorovný poloměr v půdorysu – to se zdálo jako rozsudek pro Revit. Vytvoření modelu samo o sobě nebylo obtížné, avšak zhotovení výkresů už ano. Času bylo málo a mnohé jsme dělali poprvé. Nová skripta, nové výzvy každý den, protože jsem se rozhodl, že tento most bude kompletně naprojektován v Revitu – už jen z principu. Chtěl jsem skeptiky přesvědčit a ukázat, že existuje alternativa, jak to zvládnout. Po několika pokusech se to podařilo – téměř kompletně vyztužený most, plně zpracovaný v Revitu.

Který projekt pro Vás byl největší výzvou v roli BIM manažera z hlediska složitosti modelu, počtu účastníků nebo koordinace profesí?

Žiželice představují kvintesenci všeho, co jsme si dosud osvojili. Jedná se o 360metrový komorový most z předpjatého betonu, který se stal výjimečnou ukázkou naší dosavadní práce. Rád bych touto cestou poděkoval kolegovi doc. Ing. Lukášovi Vráblíkovi, Ph.D., za důvěru a tvůrčí svobodu, která nám umožnila posouvat hranice standardního zpracování.

Největší výzvou byla nosná konstrukce s předpínáním, která vyžadovala rozdělení modelu na části, vytvoření rodin s různými úrovněmi detailu, rodin pro výztuže, kotevních prvků i prostupů pro bednění. Ke všemu jsem navíc psal desítky skriptů. Projekt byl nesmírně užitečný, inspirativní a obohacující. Díky této zkušenosti jsme si dokázali lépe definovat kroky, jak práci v budoucnu ještě více zefektivnit, a co je třeba předem přehodnotit.

Práce na projektu byla týmová v tom nejlepším smyslu slova. Velké poděkování patří také kolegyni Aloně Filippové, která skvěle zvládla nejtěžší část projektu – vyztužení mostu na Žiželicích je kompletně její zásluhou. Tento projekt náš tým nesmírně stmelil. Naučili jsme se lépe chápat společný cíl, respektovat odpovědnost každého člena týmu a být si navzájem oporou. Revit totiž neumožňuje „jen tak něco nakreslit“ – vše je propojené a chyba jednoho člověka ovlivňuje práci ostatních. Koordinace je proto naprosto zásadní.

Jaké jsou podle Vás nejčastější mylné představy o BIM a Revitu, se kterými se ve své profesi setkáváte?

Kvůli přílišnému tlaku ze strany marketingu si mnoho lidí vytvořilo zkreslenou představu o BIM. Často věří, že pokud používáte Revit, chyby jsou vyloučené. To však není pravda. Například můžete zapomenout upravit filtr, udělat chybu ve vzorci nebo přehlédnout nesprávně vyplněný parametr. Tyto omyly však nejdou na vrub samotného programu. Nikdo přece neřekne: „Chyba na výkresu... jak to mohl AutoCAD dopustit?“ Problém není v Revitu, ale v tom, jakým způsobem ho využíváme.

Ale v čem vlastně spočívá smysl? Proč to všechno, když je jednodušší zůstat u zavedeného způsobu?

Navzdory všem obtížím Revit přináší řadu výhod. Nabízí přehlednost a lepší porozumění modelu. Představuje jednotný zdroj informací – vše je na jednom místě. Umožňuje rychleji vypočítat souřadnice, objemy i výkazy materiálů. A co je nejdůležitější – má obrovský potenciál. Lze ho rozvíjet, přizpůsobovat, automatizovat. Není to jen nástroj – je to prostředí pro růst.

Je to program, ve kterém pracujete s objekty a jejich vlastnostmi, bez nutnosti kreslit v klasickém smyslu slova. Práce ve 3D prostředí je mnohem zajímavější než manipulace s čarami a textem.

Co Vám přináší radost a co Vás naopak nejvíce vyčerpává?

Baví mě hledat řešení na hranici možností – když neexistuje hotový návod, když je potřeba vymýšlet nové přístupy a pečlivě zvažovat pro a proti jednotlivých metod. Včera jste si byli jistí, že jste odvedli perfektní práci, ale dnes už máte chuť všechno přepracovat. Je to nikdy nekončící proces, který mě neustále motivuje.

Největší výzvou pro mě zůstává multitasking a tlak neúprosných termínů. Situace na Ukrajině přináší dostatek stresu i mimo pracovní prostředí, a tak se pracovní nervy někdy ocitají na vedlejší koleji. Mám však velké štěstí – naše kyjevská kancelář se pyšní silným a soudržným týmem, což je něco, co je cítit v každodenní práci, zvláště v těžkých chvílích. Navzájem se podporujeme a pomáháme si, což považuji za neocenitelnou hodnotu, a to nejen z lidského, ale i profesního hlediska.

Na čem byste chtěl pracovat dál nebo jaký je Váš vysněný projekt?

Přeji si, aby se projekty, jako je Žiželice, staly běžnou praxí každého inženýra, nikoliv pouze výjimečnými případy. Sdílení zkušeností považuji za klíčový krok k dosažení tohoto cíle. Nyní mám konečně více času věnovat se šablonám, rodinám a skriptům, protože nic nezabíjí BIM efektivněji než chaos. Právě z tohoto důvodu jsem se rozhodl vytvořit standard BIM pro mosty v Revitu. Mým cílem je připravit šablonu a sdílet s kolegy nejlepší postupy, které jsme za dobu naší práce vyvinuli.

Mým snem je podílet se na náročném a neobvyklém projektu pěšího mostu, kde by klíčovou roli hrála architektura.