Ještě na střední škole měla jasno – stavebnictví ji baví, ale rozhodně to nebude o mostech. Jenže pak nastoupila na letní brigádu do Valbeku a všechno se změnilo. Dnes studuje stavební fakultu ČVUT v Praze a už ví, čemu by se chtěla jednou věnovat.
Setkali jsme se s naší brigádnicí, která otevřeně popisuje svou cestu od školy k praxi. Její zkušenost může být inspirací pro všechny studenty, kteří přemýšlí, kam zamířit po škole – nebo ještě během ní.
Ahoj, můžeš nám na úvod říct, odkud pocházíš a jaká byla Tvoje studijní cesta?
Pocházím kousek od Liberce, z Hrádku nad Nisou. Vystudovanou mám zatím Střední průmyslovou školu v Liberci. A teď studuji stavební fakultu ČVÚT v Praze, obor Stavební inženýrství.
Jak ses vlastně dostala ke stavebnictví? Bylo to vždycky Tvým snem, nebo Tě k tomu přivedla až škola?
Myslím, že ke stavebnictví mě přivedl nějaký veletrh škol. Při té příležitosti jsem si vyhlídla právě průmyslovku v Liberci. Do té doby se semnou o stavebnictví nikdo nebavil. Původně jsem chtěla na „peďák“. Do budoucna bych se ale chtěla věnovat mostům, ke kterým mě dovedla až brigáda tady ve Valbeku. Dříve by mě něco takového ani nenapadlo. Mosty totiž nikdy nebyly můj obor. Střední školu jsem měla zaměřenou na pozemní stavby.
Když jsi nastoupila na brigádu do Valbeku, co Tě na práci nejvíc překvapilo?
Asi kolik různých „detailů“ se musí v praxi řešit. Ve škole jsme většinou do přílišných detailů nezabředávali. Šlo spíše o to, abychom se nějakým způsobem orientovali ve výkresech a znali základní principy. Jako další mě překvapilo určitě taky to, kolik lidí se na jednom projektu podílí. Není to o jednotlivci, ale o práci v týmu. Tím se škola a práce liší asi úplně nejvíc.
Co Tě na brigádě u nás nejvíc baví? Máš nějaký konkrétní zážitek, který Ti utkvěl v paměti?
Nejvíc mě baví přátelský kolektiv, ten dělá hodně. Samozřejmě ale i to, kolik různých věcí se naučím a co všechno si vyzkouším díky tomu, k jakým projektům se dostanu. Pak jsou tu samozřejmě exkurze na stavby. To je pro mě jako pro studentku velkým přínosem. Je fajn vidět na vlastní oči něco, o čem se učím nebo znám z výkresů. Z počítače nebo papíru se dá těžko představit něco, co jsem nikdy neviděla. To považuji za nejvíce přidanou hodnotu.
Zmínila jsi, že Tě začaly zajímat mosty. Co Tě na nich vlastně fascinuje?
Nejvíce nejspíš ta „elegance“ každé konstrukce. Všechno do sebe musí zapadat ať už v konstrukci nebo v krajině. Přizpůsobit takovou stavbu okolnímu prostředí je skoro umění. Pak taky to, kolik různých konstrukčních možností mosty nabízejí. Ať už od elegantnějších, méně nápadných mostů až po velké, robustnější konstrukce.
Jak bys popsala atmosféru v týmu?
Samozřejmě, že přátelskou. Všichni táhnou za jeden provaz. A všichni jsou ochotni cokoliv vysvětlit nebo s něčím pomoci.
Jak Ti brigáda pomohla v tom, co bys chtěla dělat po škole?
Určitě mi pomohla ujasnit si co chci a nechci dělat. Ne každý chce být v kanceláři za počítačem a ne každý chce být na stavbě. Což je třeba můj případ, stavba není nic pro mě. To vnímám asi jako největší benefit toho, že jsem šla na brigádu v oboru.
Co bys doporučila ostatním studentům – proč má smysl vyzkoušet brigádu právě v oboru, který studují?
Jak už jsem zmínila. Největší benefit brigády v oboru je to, že si studenti dokáží lépe představit co dělají a co je baví. Myslím si, že to může hodně pomoct rozhodnout se, co přesně chtějí v oboru dělat. Po škole už dost možná nebudou mít takové možnosti si něco jen tak vyzkoušet, jako při studiu. Stavebnictví totiž nabízí širokou škálu možností.
Jak vypadá Tvůj typický den na brigádě?
Žádný adrenalin. Většinou ráno přijdu a připravím si co potřebuji vyřešit. Následují konzultace ohledně otevřených projektů a co vše je potřeba z mé strany udělat. V průběhu dne pak už pracuji na svých úkolech a občas se jen zajdu zeptat kolegů, když mi něco není jasné, anebo se potřebuji jen ujistit, že můj postup je správný.
Co Tě během brigády nejvíc posunulo – nějaká konkrétní dovednost nebo zkušenost?
Nejvíc mě určitě posouvá zpětná vazba. Takže když práci dokončím a dostanu pak zpětnou vazbu co bylo dobře a co ne. A samozřejmě taky rady ostatních jak efektivněji pracovat v programech.
Máš nějaký tip, jak skloubit studium a brigádu?
To asi úplně nemám, protože mě samotné to popravdě moc nešlo. Proto jsem se minimálně pro první semestry studia rozhodla práci nechat pouze na letní volno anebo na případné volno mezi semestry. Nicméně je to určitě individuální.
Kdybys měla Valbek popsat třemi slovy, jaká by to byla?
Budoucnost, kvalita a rozvoj.
Máš představu, jak by sis přála, aby vypadala Tvoje profesní budoucnost?
Nad tím jsem se zatím přesně nezamýšlela. Teď mám ještě na docela dlouhou dobu plán jasný. A to v podobě studia samozřejmě.
Ještě na střední škole měla jasno – stavebnictví ji baví, ale rozhodně to nebude o mostech. Jenže pak nastoupila na letní brigádu do Valbeku a všechno se změnilo. Dnes studuje stavební fakultu ČVUT v Praze a už ví, čemu by se chtěla jednou věnovat. Setkali jsme se s naší brigádnicí, která otevřeně popisuje svou cestu od školy k praxi. Její zkušenost může být inspirací pro všechny studenty, kteří přemýšlí, kam zamířit po škole - nebo ještě během ní.
Ahoj, můžeš nám na úvod říct, odkud pocházíš a jaká byla Tvoje studijní cesta?
Pocházím kousek od Liberce, z Hrádku nad Nisou. Vystudovanou mám zatím Střední průmyslovou školu v Liberci. A teď studuji stavební fakultu ČVÚT v Praze, obor Stavební inženýrství.
Jak ses vlastně dostala ke stavebnictví? Bylo to vždycky Tvým snem, nebo Tě k tomu přivedla až škola?
Myslím, že ke stavebnictví mě přivedl nějaký veletrh škol. Při té příležitosti jsem si vyhlídla právě průmyslovku v Liberci. Do té doby se semnou o stavebnictví nikdo nebavil. Původně jsem chtěla na „peďák“. Do budoucna bych se ale chtěla věnovat mostům, ke kterým mě dovedla až brigáda tady ve Valbeku. Dříve by mě něco takového ani nenapadlo. Mosty totiž nikdy nebyly můj obor. Střední školu jsem měla zaměřenou na pozemní stavby.
Když jsi nastoupila na brigádu do Valbeku, co Tě na práci nejvíc překvapilo?
Asi kolik různých „detailů“ se musí v praxi řešit. Ve škole jsme většinou do přílišných detailů nezabředávali. Šlo spíše o to, abychom se nějakým způsobem orientovali ve výkresech a znali základní principy. Jako další mě překvapilo určitě taky to, kolik lidí se na jednom projektu podílí. Není to o jednotlivci, ale o práci v týmu. Tím se škola a práce liší asi úplně nejvíc.
Co Tě na brigádě u nás nejvíc baví? Máš nějaký konkrétní zážitek, který Ti utkvěl v paměti?
Nejvíc mě baví přátelský kolektiv, ten dělá hodně. Samozřejmě ale i to, kolik různých věcí se naučím a co všechno si vyzkouším díky tomu, k jakým projektům se dostanu. Pak jsou tu samozřejmě exkurze na stavby. To je pro mě jako pro studentku velkým přínosem. Je fajn vidět na vlastní oči něco, o čem se učím nebo znám z výkresů. Z počítače nebo papíru se dá těžko představit něco, co jsem nikdy neviděla. To považuji za nejvíce přidanou hodnotu.
Zmínila jsi, že Tě začaly zajímat mosty. Co Tě na nich vlastně fascinuje?
Nejvíce nejspíš ta „elegance“ každé konstrukce. Všechno do sebe musí zapadat ať už v konstrukci nebo v krajině. Přizpůsobit takovou stavbu okolnímu prostředí je skoro umění. Pak taky to, kolik různých konstrukčních možností mosty nabízejí. Ať už od elegantnějších, méně nápadných mostů až po velké, robustnější konstrukce.
Jak bys popsala atmosféru v týmu?
Samozřejmě, že přátelskou. Všichni táhnou za jeden provaz. A všichni jsou ochotni cokoliv vysvětlit nebo s něčím pomoci.
Jak Ti brigáda pomohla v tom, co bys chtěla dělat po škole?
Určitě mi pomohla ujasnit si co chci a nechci dělat. Ne každý chce být v kanceláři za počítačem a ne každý chce být na stavbě. Což je třeba můj případ, stavba není nic pro mě. To vnímám asi jako největší benefit toho, že jsem šla na brigádu v oboru.
Co bys doporučila ostatním studentům – proč má smysl vyzkoušet brigádu právě v oboru, který studují?
Jak už jsem zmínila. Největší benefit brigády v oboru je to, že si studenti dokáží lépe představit co dělají a co je baví. Myslím si, že to může hodně pomoct rozhodnout se, co přesně chtějí v oboru dělat. Po škole už dost možná nebudou mít takové možnosti si něco jen tak vyzkoušet, jako při studiu. Stavebnictví totiž nabízí širokou škálu možností.
Jak vypadá Tvůj typický den na brigádě?
Žádný adrenalin. Většinou ráno přijdu a připravím si co potřebuji vyřešit. Následují konzultace ohledně otevřených projektů a co vše je potřeba z mé strany udělat. V průběhu dne pak už pracuji na svých úkolech a občas se jen zajdu zeptat kolegů, když mi něco není jasné, anebo se potřebuji jen ujistit, že můj postup je správný.
Co Tě během brigády nejvíc posunulo – nějaká konkrétní dovednost nebo zkušenost?
Nejvíc mě určitě posouvá zpětná vazba. Takže když práci dokončím a dostanu pak zpětnou vazbu co bylo dobře a co ne. A samozřejmě taky rady ostatních jak efektivněji pracovat v programech. Máš nějaký tip, jak skloubit studium a brigádu?To asi úplně nemám, protože mě samotné to popravdě moc nešlo. Proto jsem se minimálně pro první semestry studia rozhodla práci nechat pouze na letní volno anebo na případné volno mezi semestry. Nicméně je to určitě individuální.
Kdybys měla Valbek popsat třemi slovy, jaká by to byla?
Budoucnost, kvalita a rozvoj.
Máš představu, jak by sis přála, aby vypadala Tvoje profesní budoucnost?
Nad tím jsem se zatím přesně nezamýšlela. Teď mám ještě na docela dlouhou dobu plán jasný. A to v podobě studia samozřejmě.
+420 487 070 435
marketing@valbek.eu