Zanedbaná města: Liberec a ruina Textilana

Pozastavili jste se někdy nad stavem Liberce? Proč toto město nevyužívá celý svůj potenciál a proč jsou zde stavební plochy, na kterých nikdo nestaví?

Z bezvýznamné osady průmyslovým gigantem

Historie Liberce sahá do 13. století. Dnes statutární město, dříve nevýznamná osada Reychinberch na obchodní cestě z Čech do Lužice. V roce 1577 se z Liberce stalo město, které se později proslavilo hlavně svou textilní výrobou. Její základ položil v roce 1818 Johann Liebieg. Textilana Liberec – kdysi průmyslový podnik známý napříč Rakouskem-Uherskem, který zaměstnával 6 000 lidí, dnes brownfield, který leží ladem a přispívá k zanedbanosti celého města. Proč?

Kdy skončila sláva Textilany?

Liberecké textilní závody přežily nejednu válku, a dokonce zažily rozkvět v 60. a 70. letech minulého století, a to díky značné modernizaci výroby. Zaměřovaly se na vlněnou přízi a v 70. letech vyráběly až 18 milionů metrů látek ročně. Tehdy začaly využívat i umělá vlákna. Po Sametové revoluci Textilana pocítila sílu konkurence i první ekonomické problémy. Postupně ubýval odbyt i pracovní místa. V roce 2003 se definitivně zavřely dveře výroby. Součástí konce byla i demolice výrobních hal, spolu se komínem, na němž se symbolicky skvělo logo Textilany. Zbyla jediná budova, známá jako Modrý bod (Blaupunkt).

Nové byty pro tisíce lidí

Celé situace využil nizozemský investor, který pozemky zakoupil s cílem vybudovat zde hotel a obchodní a volnočasové centrum dle posledních trendů. Pozemky ovšem i po letech ležely ladem. Město zvažovalo odkup, nakonec se novým majitelem pozemků v roce 2019 stala firma Middle Europe Investments, která má v plánu výstavbu přes 1200 bytů a kancelářských prostor. Aktuálně se dokončuje územní studie. Obyvatelé Liberce se ale neradují. Nejen na sociálních sítích se ozývá kritika, že domy jsou příliš blízko u sebe a celá čtvrť působí „předimenzovaně“. Developeři jsou více optimističtí a vidí zde příležitost k vytvoření koncepční lokality, příjemné pro život i práci.

Ožije Modrý bod?

Na architektonické studii pracovali architekti ze studia DomyJinak, s cílem vytvořit takovou koncepci, aby nové stavby zapadaly do struktury okolí i aktuální zástavby. Proto je výstavba od začátku rozdělená na dvě části, západní a východní. Západní část se blíží stávající městské zástavbě, spolu s Modrým bodem. Přímo před ním vznikne náměstí a budovy s obchody, kancelářskými prostory a byty v horních patrech. Samotné využití Modrého bodu je zatím ve hvězdách – ve hře je technické muzeum, nebo komerční prostory. Východní část se zaměří hlavně na rezidenční bydlení. První výstavba by měla začít v roce 2023 a celková investice má dosáhnout 4 miliard korun.

Přinese revitalizace brownfieldu lepší podmínky pro místní, nebo půjde o další nezrealizovaný projekt? Je dobré si připomenout, že nejde o jediné zanedbané pozemky ve městě. Široká veřejnost tento problém začíná postupně otevírat, čímž přináší pomalou, ale jistou změnu.