V České republice i ve světě se stále častěji setkáváme s pojmem brownfields. Jedná se o nevyužívané nebo neefektivně využívané, či dokonce kontaminované nemovitosti, které vznikly průmyslovou, zemědělskou, vojenskou či rezidenční aktivitou. Vždy nemusí mít podobu chátrajícího areálu nebo objektu. V některých případech to jsou jen opuštěné pozemky nebo částečně zastavěné plochy. Revitalizace většiny z nich bude trvat desítky let. Co ji zpomaluje? A proč jsou pro rozvoj měst brownfieldy zásadní?

Brownfields u nás a ve světě

Oživit brownfields potřebujeme zejména kvůli prostoru pro rezidenční čtvrti. Například ve Velké Británii by na těchto místech mohl vzniknout milion bytů. A přesně takový počet by tamní obyvatelé aktuálně potřebovali. Jiná situace ale není ani v zámoří. Ve Spojených státech aktuálně čeká na znovuoživení přes 450 tisíc brownfields a minimálně jednu takovou lokalitu najdete v každém větším městě. U nás se problém týká více než 500 míst. Velká část z nich je v Praze, kde by se do revitalizovaných oblastí vešlo bydlení až pro 100 tisíc lidí.

Nejčastější problémy

Zpravidla trvá roky, než se developeři dokážou domluvit s majiteli a zastupitelstvem měst. Teprve potom následuje změna územního plánu, získání stavebního povolení a samotná revitalizace. Výjimky ale existují, dokonce i u nás. Příkladem dobře zvládnuté komunikace mezi všemi stranami jsou níže zmiňované projekty na Praze 9.

Dalším problémem bývá minulost těchto míst. Překážkou může být ekologická zátěž nebo umístění památkově chráněných objektů. Někdy ale zkrátka jenom chybí plán možného využití prostoru.

Výhody brownfields

Často jde o oblasti v širším centru obce s výbornou dostupností. Pro komfort obyvatel a celkové fungování měst je tedy lepší tato místa plnohodnotně využít, než je nechat zchátrat a rozšiřovat obydlenou plochu. Obyvatelé se nemusí stěhovat do okolních vesnic ani nových satelitů, které zabírají zemědělskou půdu nebo zmenšují rekreační plochy v okolí města. Brownfieldy navíc mnohdy nabízejí zajímavé spojení historického prostředí s moderní architekturou. Mezi developery se stávají trendem, protože pro ně představují mnohem větší výzvu než jednoduchá stavba na zelené louce.

Složitá situace v Praze

Metropole se dlouhodobě potýká s nedostatkem bytů a přesunem lidí do Středočeského kraje. Konkrétně by potřebovala 10 tisíc nových bytů ročně. Nejvíce jich přitom přibývá na Praze 9. Pokud si tu chcete pořídit byt, máte téměř tisíc možností. Naproti tomu jinde v Praze se dostanete spíše na nižší stovky.

Z rozsáhlých brownfieldů se v hlavním městě podařilo obnovit okolí Smíchovského nádraží. Vzniká zde nová čtvrť Smíchov City, kam se mají první obyvatelé stěhovat už na konci příštího roku, zatímco například Bubny si na svoje první rezidenty počkají ještě minimálně 5 let. Podobných ploch je ale ještě spousta, z těch větších můžeme zmínit Masarykovo nádraží, Nákladové nádraží Žižkov či Slatiny Bohdalec.

Příklady úspěšně revitalizovaných brownfieldů v ČR

V Praze 9-Libni vznikla regenerací brownfieldů například O2 Arena, která stojí na místě bývalého průmyslového areálu ČKD Lokomotivka. A jen o kousek dál, ve Starém Hloubětíně, byl v roce 2008 dokončen projekt Kejřův mlýn. Ten unikátním způsobem spojuje historickou stavbu ze 16. století s moderními byty.

Brownfields ale nenajdeme jen v hlavním městě. Naopak, vyskytují se napříč republikou a některé už se podařilo úspěšně oživit. Příkladem je i Brno-střed, kde dnes stojí oblíbené nákupní centrum Galerie Vaňkovka. Původně zde byla továrna na výrobu různých strojů otevřená v roce 1865 Friedrichem Wannieckem.

I v Libereckém kraji bychom takových příkladů našli spoustu. Jedním z nich je rekonstrukce bývalého výměníku v Železném Brodě, ze kterého vznikla v roce 2020 nová městská knihovna. Další brownfields na revitalizaci zatím čekají, podobně jako třeba tovární areál v Liberci-Kateřinkách.